Největší šampioni ATP ve dvouhře v Open éře
Historie tenisu je plná neuvěřitelných šampionů, ale jen několik z nich zanechalo nesmazatelnou stopu na okruhu ATP. Přinášíme přehled deseti nejúspěšnějších hráčů ve dvouhře v Open éře – a proč jejich odkaz stále žije.
Top 10 tenistů ATP všech dob
1. Jimmy Connors (USA)
Neúnavný bojovník s originálním stylem: Jimmy Connors drží rekord v počtu titulů ATP ve dvouhře – úžasných 109. Levák z USA byl světovou jedničkou 268 týdnů a dominoval v 70. a 80. letech. Získal 8 grandslamových titulů, nikdy nehrál o olympijskou medaili, ale jeho konzistentnost se stala legendou. Rivality, například s McEnroem a Borgem, tvořily zlatou éru tenisu. Charisma a dlouhověkost z něj udělaly ikonu.
2. Roger Federer (Švýcarsko)
Roger Federer, švýcarský maestro, je obdivován po celém světě pro svou eleganci a sportovní chování. 103 singlových titulů, včetně 20 grandslamů, stanovil nové standardy na trávě i na tvrdých površích. V roce 2012 získal olympijské stříbro, podlehl pouze Andymu Murraymu. 310 týdnů v čele žebříčku a šest titulů na ATP Finals dokazuje neuvěřitelnou stabilitu. Jeho odkaz inspiruje další generace.
3. Novak Djoković (Srbsko)
Novak Djoković je dominantní silou posledního desetiletí, rekordman v počtu grandslamových titulů (24). 100 titulů ve dvouhře, „Career Golden Masters“ (vítězství na všech turnajích Masters 1000), zlato i bronz z olympiády – jeho statistiky jsou impozantní. Je známý psychickou i fyzickou odolností a jeho pětisetové zápasy jsou legendární. Rivalita s Federerem a Nadalem definovala celou éru světového tenisu.
4. Ivan Lendl (Československo/USA)
Ivan Lendl, rodák z Československa a později reprezentující USA, změnil tenis hrou od základní čáry. Získal 94 titulů ve dvouhře a 8 grandslamů, dominoval v 80. letech. Nemá olympijskou medaili, ale sedm titulů z ATP Finals ho řadí mezi legendy. Jeho systematičnost a fyzická příprava předznamenaly moderní tenis. Dnes působí i jako úspěšný trenér.
5. Rafael Nadal (Španělsko)
Rafael Nadal je nepopiratelný „král antuky“ – 14 titulů z Roland Garros, celkem 22 grandslamů. 92 titulů ve dvouhře a olympijské zlato z roku 2008 podtrhují výjimečnou kariéru. Intenzita, pokora a bojovnost mu zajistily lásku fanoušků po celém světě. Zranění mu nezabránila v návratech na vrchol. Jeho souboje s Federerem a Djokovićem patří k nejslavnějším momentům v historii.
6. John McEnroe (USA)
Známý svým temperamentem a dokonalou hrou na síti: John McEnroe získal 77 titulů ve dvouhře a 7 grandslamů. 170 týdnů jako světová jednička, 8 titulů z ATP Finals, úspěchy i ve čtyřhře – to vše potvrzuje jeho kvalitu. Nikdy nestartoval na olympiádě, ale jeho osobnost a rivality udělaly tenis ještě populárnějším. Jeho voleje jsou vzorem dodnes.
7. Rod Laver (Austrálie)
Rod Laver, dvojnásobný držitel „kalendářního grandslamu“ (1962, 1969), je považován za jednoho z největších hráčů historie. V Open éře vyhrál 72 titulů ATP ve dvouhře a 11 grandslamů (ještě více před rokem 1968). Tenis tehdy nebyl olympijským sportem. Laverova všestrannost a skromnost inspirují další generace. Jeho jméno dnes nese centrální kurt v Melbourne.
8. Björn Borg (Švédsko)
Björn Borg – „Ice Man“ – byl známý absolutním klidem. 66 titulů ve dvouhře a 11 grandslamů, dominance na Wimbledonu i Roland Garros, žádná olympijská medaile a konec kariéry už ve 26 letech. Rivalita s McEnroem rozpalovala svět tenisu, předčasný odchod ještě posílil jeho legendu. Jeho univerzálnost na různých površích byla výjimečná.
9. Ilie Năstase (Rumunsko)
Rumunský „kouzelník“ Ilie Năstase okouzloval reflexy a atraktivní hrou. 64 titulů ve dvouhře, dva grandslamy a čtyři triumfy v ATP Finals – to mluví za vše. Nikdy nehrál o olympijskou medaili, ale jeho charisma z něj udělalo miláčka publika. Zůstává jednou z nejvýraznějších postav tenisové historie.
10. Pete Sampras (USA)
Pete Sampras byl vzorem moderního šampiona: 64 titulů ve dvouhře a 14 grandslamů. Dominoval na trávě a tvrdých površích, 286 týdnů jako světová jednička. Bez olympijské medaile, ale s pěti tituly z ATP Finals a 11 triumfy na Masters 1000. Jeho hra servis-volej symbolizuje tenis 90. let. Kariéru ukončil triumfem na US Open 2002.
Čestná uznání: místa 11–20 – hvězdy na hraně top 10
11. Guillermo Vilas (Argentina): Legenda antuky – 62 titulů ve dvouhře a čtyři grandslamy. Vytrvalost a píle vyšlapaly cestu jihoamerickému tenisu.
12. Andre Agassi (USA): Agassi získal vzácný „Zlatý grandslam“: všechny čtyři grandslamy i olympijské zlato. 60 titulů ATP a výrazná osobnost vnesly do světa tenisu barvy.
13. Boris Becker (Německo): Becker získal popularitu už v 17 letech, když triumfoval ve Wimbledonu. Šest grandslamů a 49 titulů ve dvouhře z něj udělaly legendu a showmana.
14. Stan Smith (USA): 49 titulů a dva grandslamy, příklad sportovního ducha a pravidelnosti. Jeho jméno bude navždy spojeno s botami Adidas Stan Smith.
15. Andy Murray (Velká Británie): Jediný muž s dvěma zlatými olympijskými medailemi ve dvouhře a třemi grandslamy. 46 titulů ATP, miláček britských fanoušků díky vytrvalosti a taktickému umu.
16. Arthur Ashe (USA): Ashe vyhrál 45 titulů ATP a tři grandslamy, překonal rasové bariéry a bojoval za společenské změny. Průkopník a humanista, jehož vliv přesahuje sport.
17. Thomas Muster (Rakousko): Muster dominoval na antuce v 90. letech, získal 44 titulů a vyhrál Roland Garros. Síla a bojovnost z něj dělaly velmi nebezpečného soupeře.
18. Stefan Edberg (Švédsko): Spojil elegantní servis-volej s noblesou na kurtu – 41 titulů a šest grandslamů. Prosadil se i ve čtyřhře.
19. John Newcombe (Austrálie): Newcombe proslul hrou servis-volej, získal 41 titulů a sedm grandslamů. Úspěchy slavil i v deblu.
20. Ken Rosewall (Austrálie): Více než dvacet let kariéry, 40 titulů ve dvouhře a osm grandslamů. Proslul krásným bekhendem a stálostí.
Top 20 tenistů ATP podle počtu titulů ve dvouhře
| Pozice | Hráč | ATP tituly (dvouhra) | Grandslamy | Olympijské medaile |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Jimmy Connors | 109 | 8 | – |
| 2 | Roger Federer | 103 | 20 | 1🥈 |
| 3 | Novak Djokovic | 100 | 24 | 1🥇 1🥉 |
| 4 | Ivan Lendl | 94 | 8 | – |
| 5 | Rafael Nadal | 92 | 22 | 1🥇 |
| 6 | John McEnroe | 77 | 7 | – |
| 7 | Rod Laver | 72 | 11 | – |
| 8 | Björn Borg | 66 | 11 | – |
| 9 | Ilie Năstase | 64 | 2 | – |
| 10 | Pete Sampras | 64 | 14 | – |
| 11 | Guillermo Vilas | 62 | 4 | – |
| 12 | Andre Agassi | 60 | 8 | 1🥇 |
| 13 | Boris Becker | 49 | 6 | – |
| 14 | Stan Smith | 49 | 2 | – |
| 15 | Andy Murray | 46 | 3 | 2🥇 1🥉 |
| 16 | Arthur Ashe | 45 | 3 | – |
| 17 | Thomas Muster | 44 | 1 | – |
| 18 | Stefan Edberg | 41 | 6 | – |
| 19 | John Newcombe | 41 | 7 | – |
| 20 | Ken Rosewall | 40 | 8 | – |
Legenda:
🥇 = zlatá medaile | 🥈 = stříbrná medaile | 🥉 = bronzová medaile | „–“ = bez olympijské medaile nebo bez možnosti (tenis nebyl vždy olympijským sportem)
Závěr
Open éra byla svědkem neuvěřitelného vývoje mužského tenisu, v každé generaci legendy zvyšovaly laťku dokonalosti. Top 10 – i ti, kteří jsou těsně za nimi – inspirovali miliony a zanechali dědictví rekordů, rivalit a nezapomenutelných momentů. Tenis se bude dále vyvíjet, přijdou noví šampioni, ale tato jména zůstanou navždy v historii sportu.
